Pamatujete ještě na ten romantickej film, ve kterým se dva setkali, prožili pár dnů plných slunka v Coimbře, pak se vydali do hor a začlo pršet? Nebo spíš – pamatujete na ten veselej film, ve kterým byli ti dva šťasní, že můžou být zase spolu a když…
Na oběd do menzy chodím často. Ale dneska, dneska jsem tam potkala... Koho vlastně? Na první pohled mě ten vedlejší stůl znejistěl. Čtyři slečny, možná už paní - jedna po francouzsku nožku přes nožku, celá fialová tón v tónu, na očích veliké…
uá, nemůžu se soustředit, vůbec na nic, už ani kafe nezabírá, hromadí se mi úkoly do školy, ale když si k tomu sednu, čtu a nevím co, a čas letí, heh...
Jít na pouť pro mě až do letoška vždycky znamenalo jen zajet nebo zajít na slavnostní mši, potom dobrý oběd a bytí pospolu s příbuznýma. (No když jsem byla menší tak ještě kolotoče, přiznávám.) Prostě samé příjemné věci, do kterých se člověk nemusí…
Sedím. V suchu. V teple. Sama. V Coimbře. Normálka, zdá se. Ale zdání někdy klame. A tenhle víkend byl všechno možný jen ne normální. Teď mi ho připomíná hromada mokrých věcí porůznu rozházených a rozvěšených po pokoji, pračka, co právě pere druhou…
Déšť je vlastně docela poetický přírodní úkaz, všimli jsme si toho někdy? Když se zatáhne, prvních pár kapek zabuší na rozpálenou zem, tulák vlítne do stohu, nebe se změní v konev plnou vláhy... Ne, nezbláznila jsem se, jenom jsem si nechala…
Dneska je to strašně dlouhý, omlouvám se, ale to všechno jsme zažili v jednu jedinou neděli, fakt. Pohodlně se usaďte, uvařte si čaj, na misku nějakou mlsotu... Film začíná:)
Hier kommt "Das Wort zum Sonntag" vom 29. März 2008,gesprochen von Verena Maria Kitz Zeichen der Liebe mitten in der Welt Morgen sehen Sie vielleicht einige auf der Straße: acht- oder neunjährige Mädchen und Jungs, die Mädchen in weißen…
Když jsme ráno, no vlastně spíš dopoledne:), vykoukli ven, připadali jsme si jak na prázdninách. Až neskutečně modrá obloha, nikde ani mráčku, sluníčko zatím příjemně hřálo, ptáci řvali... Romantika až na půdu:) Svádělo nás to k lenošení, určitě to…
Páteční ráno...taková pohodáá! Ani Sylvu s Kubou ani nás nic nehonilo, a tak jsme ještě chvíli jen tak leželi, povídali si a bylo nám fajn. Původně jsme s HejTim chtěli hned ráno vyrazit směr Coimbra, ale když jsme slyšeli, co všechno se dá v…