pár témat k diskuzi

v noci jsem byla na bývalé žďárské tržnici a povídala jsem si s irkou, která tam ležela na dece... zdá se mi tu pořád něco, ale někdy bych se radši pořádně vyspala. no třeba předevčírem jsem řešila, jak se přemístit z jednoho stromu v pralese na druhej a nepolámat přitom ty bambusový mosty a nespadnout do tý bažiny dole:)) ale jinak jsem normální!

kromě snů se chcu trochu rozepsat o škole. nebude to vyčerpávající popis, proč taky popisovat něco, co všichni znají, že. bude to zas jen pár střípků...

dnešek mě inspiroval k tomu, abych tak neignorovala noviny a vůbec zprávy ze  světa i z domova a trochu se zase zajímala o to, co se kde děje. poslední dobou šlo veškerý světový dění hodně mimo mě a nijak mě to netížilo, ale... ona dobrá diskuze bez všeobecnýho přehledu je tady (a vlastně nejen tady, ne?) takřka nemožná:) nemáte tip na nějaký dobrý zpravodajský stránky? škoda, že bbc nefunguje česky ani německy... znáte třeba respekt?

v němčině jsme například diskutovali o volebním právu pro ženy. věděli jste, že ve švýcarsku bylo zavedený až 1971? a věděli jste proč tak pozdě?

kromě toho jsme se dostali i na to, že se tam uvažuje o zavedení tzv. frauenquoten do politiky. v praxi by to znamenalo, že by se v procentech určil minimální počet žen působících v té které partaji. aby prostě politika nebyla jen převážně mužská záležitost. každý takový nařízení má ale svoje výhody a nevýhody. ale ty vám nebudu servírovat, beztak už vás nějaký napadají:) na závěr snad jen, že úspěšně tahle genderová obroda proběhla zatím jenom ve skandinávii...

zajímavé bylo taky svědectví paní učitelky, jaký měla trampoty se změnou jména... ani se mi nechtělo věřit, že jeden člověk může mít jiný jméno v rakousku a jiný v portugalsku jenom kvůli tomu, že prostě tam i tam platí trošku jiný zákony. pak se to prý vyřešilo nějakou reformou, ale stejně, rok nevěděla čí je:). nicméně diskuze vedla dál a stočila se k možnosti volby příjmení po svatbě... myslím, že v česku tohle řeší málokdo a málokdo se pozastavuje nad tím, že žena si bere tak nějak samozřejmě i manželovo příjmení. ani mě to nepřijde nijak macho a není mi líto rodného jména a i to vyřizování na úřadech se dá myslím nějak přežít. ale to byste koukali, kterak se na tohle dívala právě ta učitelka z rakouska, spolužačka z polska, z portugalska... prostě vypadá to, že feministka ze mě nikdy nebude:)) ale ještě tu budu čtyři měsíce... tak kdo ví;)

a teď už ze školy domů... jen co otevřu vrata, praští mě do nosu pronikavá vůně fialových květů ze zahrady. co jsou zač nevím, každopádně vypadá ta fialová záplava nad kamennou zídkou nádherně. a tak jsem vzala knížku, na kterou mám psát seminárku, sedla jsem si na sluníčko na zahradu a chtěla jsem se do ní pustit, ale... ona ta vůně je taková, ehm, no... omamná je ještě docela decentní výraz. takže jsem přečetla snad dvě stránky a potom jsem se radši zvedla a utekla do pokoje. počkám, až ta voňavá nádhera odkvete.